Pes kulhá, ale nic ho nebolí: jak situaci řešit

Mezi poměrně časté problémy, které trápí psy, patří i ty spojené s pohybovým aparátem. Jde například o kulhání bez zvukových projevů bolesti. Nedá se říci, že pes kulhá, ale nic ho nebolí, protože samotné kulhání je projevem bolesti. V následujícím článku se dozvíte, jaké jsou možné příčiny toho, že pes kulhá, ale nic jiného nedává najevo, jak tuto situaci řešit a jak podobným problémům do budoucna předcházet pomocí vhodných preventivních opatření.

Projevy kulhání u psa bez zvukových projevů bolesti

Kulhání se projevuje odlehčováním postižené končetiny. Pes zvedá tlapku, nechce se mu moc chodit, skákat ani běhat. Chodí spíše pomaleji, po odpočinku mívá končetiny ztuhlé. Může si také lízat tlapky, mít je oteklé nebo není schopen došlápnout. To vše může být navíc ještě doprovázeno apatií, neklidem nebo nechutenstvím. Psi většinou chronickou bolestivost nedoprovází vokálními projevy, takže pokud si nevšimneme toho, že pes kulhá, tak máme pocit, že ho nic nebolí.

Nejčastější příčiny kulhání psa bez dalších výrazných projevů bolesti

Mezi nejčastější příčiny kulhání psa bez dalších výrazných projevů bolesti patří:

1. Zranění tlapky – stačí miniaturní kamínek, tříska, něco ostrého, zarostlý či zatržený drápek, štípnutí nebo kousnutí hmyzem, a problém je na světě.
2. Natažení či natržení měkkých tkání – při prudkém pohybu může dojít k natažení nebo natržení měkkých tkání, a to způsobí ztuhlost a následné kulhání. Často v tomto případě dochází k potížím po nějaké zátěži.
3. Zánětlivé onemocnění – např. počínající zánět kloubu (artritida).
4. Artróza – opotřebení kloubů, které bývá časté zejména u starších psů. Ke zhoršení stavu dochází hlavně po klidu, dochází k postupnému zhoršování.

1. Dysplazie kloubů – jde o geneticky podmíněnou vadu, která se týká zejména větších plemen. Kulhání se v takovém případě často objevuje po zátěži.
2. Vykloubení čéšky – problém typický pro malá plemena. Dochází k tomu v situaci, kdy pes zakopne nebo se o nohu neopře a pokračuje dál v chůzi.
3. Onemocnění páteře – různá onemocnění související s páteří mohou u psů způsobovat problémy s chůzí, jako je například kulhání.
4. Juvenilní panostitida – jedná se o zánětlivé onemocnění dlouhých kostí u rostoucích štěňat, často se střídá mezi jednotlivými končetinami.

Jak tato kulhání u psa řešit

1.     Okamžitá domácí péče

V první řadě je třeba psovi dopřát klidový režim. Omezte proto veškerý pohyb psa na minimum (např. jen krátké vyvenčení) a zajistěte mu teplé pohodlné místo k odpočívání na měkké podložce. Zkontrolujte tlapky a přítomnost nějakého cizího předmětu, který by mohl způsobovat problémy s kulháním. V zimě ošetřujte popraskané tlapky pomocí hojivého balzámu. Nahřívací podložkou je možné psovi ulevit od svalových bolestí.

2.     Veterinární léčba

V méně závažných případech zahrnuje léčba protizánětlivé léky (NSAID), klid a veterinární přípravky pro péči o pohybový aparát psů (např. kolagen, glukosamin, chondroitin, MSM apod.). V závažnějších případech se používají různé bandáže a ortézy. Ke zlepšení stavu vede i fyzioterapeutické cvičení na zlepšení pohyblivosti a speciální veterinární diety pro klouby. V některých situacích je nutné přistoupit k chirurgické léčbě (např. u zlomenin či dysplazie).

Kdy navštívit veterináře

Pokud kulhání psa přetrvává více než několik dní nebo se jeho stav zhoršuje či se přidávají další příznaky (např. nechutenství, apatie apod.), je nutná návštěva veterináře, který provede potřebná vyšetření a odhalí příčinu potíží. I mírné kulhání totiž vyžaduje vyšetření, a to z toho důvodu, aby mohla být vyloučena závažnější onemocnění, jako je např. dysplazie nebo aby byla včas podchycena artróza.

Možnosti prevence kulhání psa

Mez možnosti prevence kulhání psa patří především následující opatření:

• udržování ideální hmotnosti psa
• vyvážená strava
• veterinární přípravky pro péči o klouby
• šetrný pohyb a omezení zátěže
• pravidelná kontrola tlapek
• ochrana psa před prochladnutím
• včasná konzultace případných potíží s veterinářem